oooo

Prezletaci.cz

Hřiště u rybníka v Přezleticích

Trocha historie. Celá tato akce probíhala na přelomu roku 2020 a 2021. Jednalo se o další etapu celkové revitalizace, a to konkrétně dětského hřiště u rybníka. Původní hřiště bylo v poměrně zachovalém stavu, kdy nabízelo: pískoviště, velkou skluzavku s žebříkem, pružinové houpadlo, menší lezeckou síť a kyvadlovou houpačku pro dvě děti. Občas se zde objevily i neoficiální herní prvky, které dobře sloužily. Celkově byla skladba herních prvků dobrá a místo bylo obklopeno řadou vzrostlých stromů, které poskytovaly i stín. Jižní část hřiště pak byla obklopena pletivovým plotem, který dosluhoval a byl často rodiči z bezpečnostních důvodů opravován.

Projekt: Historicky obec prezentovala projekt obnovy celé oblasti, kde v této části měla vzniknout zakázková loď tvořená dřevěnou konstrukcí a terénními úpravami, houpačky a pískoviště. Toto ovšem bylo v tichosti změněno bez jakékoli prezentace veřejnosti. Následně bylo zažádáno o stavební povolení a byla schválena dotace na tuto část. Na stavební úřad se jeli podívat vlastníci přilehlých pozemků a nafotili zde projektovou dokumentaci, kterou předem neviděli. Zjistili, že byl projekt zcela přepracován. Měla zmizet většina zeleně a podél průtahové komunikace měla vzniknout zeď. Lesík v západní části měl být vykácen a nahrazen vrbovým altánem a také herní prvky měly být nahrazeny za jiné. Konkrétně atypickým pískovištěm, konstrukcí se 2 prkénkovými houpačkami a nerezovou skluzavkou s přístupem pouze formou sítí nebo lezecké stěny. Vzhledem k tomu, jak jsme měli tuto oblast rádi a často a rádi ji využívali, věděli jsme, kým je převážně využívána a co je zde potřeba, rozhodli jsme se jako občané zakročit a vznikly 2 petice. Jedna za zachování co největšího počtu stávajících vzrostlých stromů a druhá za změnu herních prvků tak, aby vyhovovaly potřebám dětí. Následovaly mailové a telefonické rozpravy s panem místostarostou, dohledávání informací atd. Obec se na jednu stranu tvářila přístupně na druhou házela klacky pod nohy, kde to šlo a informace sdělovala zkreslené anebo je zadržovala. Silnou páku poskytli majitelé přilehlých pozemků, kteří byli připraveni zablokovat stavební povolení, pokud nedojde k dohodě.

Dotace: Pan Macourek se neustále oháněl tím, že nemůže provádět žádné změny, protože je na projekt již schválena dotace, jejíž podmínkou je určitý počet herních prvků a je tedy možno vyměnit pouze kus za kus (např. jeden typ skluzavky za jiný). Podmínkou je prý také vodní prvek, na kterém při každém jednání velmi tvrdošíjně trval. K podmínkám dotace jsem se nakonec dostala a jediným kontrolovaným parametrem byly metry čtvereční, minimální počet herních prvků a účel hřiště. Takže změnit šlo cokoli.

Herní prvky: Herní prvky navrhované v projektu neodpovídaly potřebám dětí, které si na hřiště chodily hrát. Byly od ateliéru Rouge, který je například autorem hřiště ve Ctěnicích. Toto hřiště je sice krásně designové, ale pro děti zhruba do 5 let samostatně nepoužitelné, protože na prvky samy nevylezou. Podle projektu se u nás v Přezleticích mělo se jednat o prkénkové houpačky (děti se na nich zvládnou houpat nejdříve ve 3 letech) a nerezovou skluzavku bez žebříku jen s lezeckými prvky.

Ceny: Postupně jsem se dostala i k cenám těchto prvků, které mi připadaly neadekvátní. Vyžádala jsem si tedy neveřejné ceníky přímo u výrobců:

Věž Tovrin 2 – Cena výrobce 130.000 Kč vč. DPH, cena v položkovém rozpočtu, který byl součástí

Smlouvy o dílo se společností Tost za 210.000 Kč

Houpačka Ewan – Cena výrobce 62.400 Kč, cena v rozpočtu 110.000 Kč.

Jediný prvek, který se mi nepodařilo nikde dohledat byl vodní prvek jehož cena se pohybovala kolem

250.000 Kč. Pro srovnání trochu menší vodní prvek pro Mirakulum od pana Antoše stál cca 70.000 Kč. Na tuto skutečnost jsme obec upozorňovali a předali jsme podklady. Bohužel bez dalšího úspěchu. Nezdála se nám ani cena laviček, ale interně jsme se dohodli, že do toho nebudeme rýpat. Na obci byla domluvena schůzka, které jsme se účastnili ve 2 jako zástupci petice za změnu herních prvků a také majitelé přilehlých pozemků, díky nimž jsme měli šanci zasáhnout.

Nakonec se domluvilo, že stávající prvky budou nahrazeny námi navrhovanými a architekt projekt přepracuje. Na hřiště se tedy umístila stávající loď se skluzavkou, hnízdová houpačka, konstrukce s houpačkou pro nejmenší a klasickým prkénkem. Dále zmiňované pískoviště a vodní prvek, na kterém místostarosta neoblomně trval. Jasně se také definovaly stromy, které zůstanou a vybojovalo se, že nedojde k vykácení „lesíka“ a vrbový altán se posune.

Během této schůze jsme otevřeli také téma workoutového hřiště, o kterém nyní zastupitelé tvrdí, že je pro ně velkým překvapením. Již tehdy jsme byli ubezpečování, že určitě vznikne. Donesli jsme tehdy i konkrétní možné podoby včetně kalkulací na workoutové prvky a také na případné lanové hřiště. Kdy nám bylo několikrát zopakováno, že s ním obec počítá na místě mezi rybníkem a budoucím velkým hřištěm. Celé hřiště jsme si nechali fiktivně nacenit včetně montáže prvků i přímo u firmy TR Antoš a cena odpovídala jejich katalogu. Stejně tak hloubení jam, do kterých se později prvky umisťují.

Obcí bylo také přislíbeno, že hřiště bude mimo projekt doplněno dalšími drobnými prvky, o které jsme žádali. Např. domečky, vahadlová houpačka, prolézací tunel nebo venkovní kuchyňka určená pro veřejné hřiště (dříve byla volně v prostoru plastová kuchyňka a byla hojně využívána). Otevřeli jsme také otázku užití stávajících prvků, které nebyly v havarijním stavu a bylo nám řečeno, že budou umístěny v jiné části obce. V té době došlo také k odstranění původní houpačky na cestě do Ctěnic s tím, že bude nahrazena novou konstrukcí. Kvalitu stávající konstrukce, kde už proběhlo několik oprav a úprav nechávám na posouzení ostatních.

Zeď kolem hřiště: Velké téma, které se probíralo na několika schůzkách. Na posledy přímo s architektem projektu a realizující firmou Tost. Zeď měla být původně nízká tak, aby se na ní dalo sedět ze strany hřiště. To byla vize architekta. Osvětlení v ní mělo být „designové“ s tím, aby to ale moc nestálo a nebylo snadno rozbitelné. Dalším plánovaným osvětlením měly být světla umístěna pod vrbovými slunečníky. Na ty však nikdy nedošlo. Když pak byla stavba v létě realizována a rostla do výšky, zastavila jsem se u dámy z realizující firmy, kterou jsem znala ze schůzek a ptala se jí na to. Její odpověď byla taková, že zeď musí být vysoká, protože nesplňuje bezpečnostní normy. Cena této designové cihličkové zdi je v řádech milionů. Osvětlení zdi ve večerních hodinách děti neocení, protože v této době už si na hřišti nezvládne nikdo hrát. A o bezpečnosti této zdi nemůže být ani slovo, neboť hned za houpačkami je otvor přímo do silnice. Ten vznikl dle mého soukromého názoru nedomyšlením. Protože původní prvky měly být jinak umístěné. Pokud se podíváme na praktickou stránku, část rodičů chodí na hřiště s kočárkem a v tomto otvoru je schod, takže pro přístup je nevhodný. Navíc k němu nevede žádná cesta. To se dá ještě omluvit tím,že projekt není v tuto chvíli celý hotov. Z Nohavice lze bezbariérově přijít po trávníku a to samé směrem od rybníka. Velkým problémem je ale „bezpečnost“ tohoto otvoru ve vzdi, na který od počátku upozorňuje řada rodičů. Hřiště bývá zvláště v létě silně vytížené a uhlídat děti je někdy nadliský výkon. Po řadě urgencí nakonec obec na místo umístila „brzdící“ plot, ale opět s volnou cestou přímo do silnice. Zástupkyně obce na toto osobně odpověděla v tom smyslu, že ze strany obce není vůle díru opatřit brankami a že si na ni nechali dělat bezpečnostní posouzení a je zcela v pořádku….

Schůzky: Pro vaši představu se nejednalo o konstruktivní poklidné schůzky s vedením obce. Vše bylo jak na horské dráze jak jsme již u nás zvyklí. Na jednu stranu sliby a snaha o profesionalitu na druhé straně se objevovala různě citově zabarvená prohlášeními pana Říhy či Macourka. Padaly věty, že občané nemají co kecat do prvků na hřišti apod. Informace, které jsme dostávali byly nekonzistentní, občas nepravdivé apod. a velmi špatně fungovalo i předávání informací dál. S architektem jsme se nakonec spojili sami a vše jsme si vyříkali po telefonu. Realizující společnost se vše dozvěděla až na poslední schůzce, kde se její zástupci chovali velmi arogantně a jestli budou nakonec umístěny prvky, na kterých jsme se dohodli, jsme se dozvěděli vlastně až při výstavbě od jejich pracovníků.

Vrbové slunečníky: Kapitola sama o sobě. Architektovi projektu jsme je rozporovali z důvodu jejich umístění na severní straně hřiště, kde reálně neposkytují žádný stín. Jejich účel byl pouze designový pro oddělení prostoru. Velmi mě tato věc zaujala, a tak jsem ji dohledávala. Jedná se o prvek, který vymyslela a také PATENTOVALA paní Žaneta Tušerová ze společnosti naplot.cz. Nedalo mi to a kontaktovala jsem ji telefonicky. Paní Žaneta byla velmi sdílná a sdělila mi, že ji obec oslovila, ale ona jim odmítla realizaci ze dvou důvodů. To byla jednak cena, kterou nabídli, a jednak nemožnost realizace v odpovídající kvalitě. Aby totiž slunečník opravdu fungoval, potřeboval speciální proutí rostoucí několik let, které nebylo v té době možno zajistit. Na hřišti tedy máme nelegální náhradu od úplně jiné firmy, která hnije či usychá. K vytvoření stínu na pískovišti neslouží a v letošním roce byla navíc doplněna o zavlažovací systém, nejspíše bez jakékoli regulace, protože celá oblast pod vrbami směrem k herním prvkům je neustále podmáčená, rozbahněná a nikdy nevysychá. Původně byly vrby opatřeny zavlažovacími vaky, ve kterých ale začaly plesnivět.

Malé multifukční hřiště. Bylo realizováno 2023. Jedná se o prostor s umělým povrchem, oplocením a osvětlením. Prostor je uzamčen, parkovací místa blokovaná zvedacími zábranami. Hřiště může být využívano sportovními kluby po dohodě s obcí. Od kolaudace toto hřiště nikdo nikdy nevyužil. Chybí lavičky, odpadkové koše, vlastně jakékoliv zázemí. Ale co je nejhorší, chybí možnost využívaní přezletickými dětmi (pokud se nestanou členy nějakého budoucího klubu?).

Další etapy projektu hřiště u rybníka

V plánu je velké hřiště na místě původních kurtů, které zaplní většinu stávajícího zeleného prostoru, šatny s kavárnou podél Nohavice, parkovací místa na místě stávajících bříz, boso-chodník podél rybníka, vrbové altány na místě „lesíku“ a v rohu u multifunkčního hřiště. Tímto projektem zanikne nejčastěji využívaná možnost hrát s dětmi fotbal nebo jiné míčové hry jen tak pro radost ve volném čase. Malé děti si mohou hrát na dětském hřišti, ale větší děti přijdou o jedinou travnatou plochu s brankami.

Proto s paní Vetyškovou navrhujeme zastavení další zástavby jediné zeleně široko daleko a zničení volné plochy. Na travník lze umístit slibované workoutové hřiště a například i lanové či lezecké prvky pro zachování zeleně a možnosti využití hřiště širokou veřejností nejen sportovními kluby! Dále navrhujeme umístění dalších laviček, odpadkových košů a především stromů. Rozhodně nechceme další neprofesionální vrbové stavby.

Důvodem pro výše uvedené řádky je především fatální nedostatek jakékoli volné zelené plochy v okolí celé Nohavice a přilehlého sídliště Zlatý kopec. Řada stávajících obyvatel si toto místo k životu vybrala právě proto, že k němu takto blízko přiléhá místo, kde naleznou alespoň kousek zeleně. Ta má padnout za oběť obrovskému hřišti a vydlážděným parkovacím stáním. Díky nim bude opět nutné kácet jedny z mála vzrostlých stromů. Počítá se sice s jejich náhradou, to je ale záležitostí na desítky let. Tato oblast bude navíc nejvíce dotčeným místem po výstavbě Pražského okruhu. Je totiž místem, kde bude okruh stát nejblíže rodinným domům, ale zároveň nebude v tunelu, a i v případě zahloubené varianty je zde zahloubení nejmenší. Z východní strany se navíc jedná o zcela otevřené místo, a i v případě následné úpravy terénu a vysázení stromů bude trvat opět stejně jako u hřiště další 10tky let, než stavbu zeleň alespoň částečně „odstíní“.

Užitnost daného místa je dalším velkým tématem. Tato oblast byla vždy využívána různými skupinami obyvatel. Dětské hřiště slouží a sloužilo hlavně maminkám s menšími dětmi. Na volných zelených plochách s brankami bylo vždy možno několikrát denně vidět skupinky větších dětí i dospělých, kteří si sem chodili zahrát fotbal. Oblast byla vždy i častým místem vycházek, občas i pikniků či oslav a nabízela velký volný prostor pro konání celé řady akcí, které pořádala obec. Nyní je velká snaha přesunout vše k nově vybudované škole. Ale bezpochyby se jako příjemnější místo jeví zelená plocha, kde je možno rozložit deky a nabízí i stinná místa než betonový plácek. Na místě bylo navíc vybudováno stále nevyužívané multifunkční hřiště, kam už není a dle plánu obce nebude možno jen tak volně zajít, které zlikvidovalo část volné zelené plochy a nepochopitelně se dubluje se stejným a z laického pohledu užitněji postaveným hřištěm na Zlatém kopci o 5 minut chůze dál. Pokud se zde postaví veliké, s velkou pravděpodobností opět veřejně nepřístupné hřiště, bude prostor možno využívat pouze zlomek času oproti stávající situaci a bude sloužit pouze vybraným skupinám obyvatel. Počet obyvatel přitom neustále stoupá a v obci jako takové vlastně neexistuje volné zelené prostranství. I ze stávajícího průzkumu na FB jasně vyplynulo, že poptávka po takových místech zde je velká.

Lenka Homolková

Poznámka: "zelená plocha v projektu není tráva, ale umělý povrch a budově a hřišti musí ustoupit všechny současné stromy takže hřiště nebude mít žádný stín"

17.12.2023 - Petice
- č.1 o zastavení výstavby projektu Multifunkční hřiště U Rybníka (Na Hasičárně) ve stávající podobě
- č.2 o dostavbu otvoru ve zdi okolo dětského hřiště U Rybníka (Na Hasičárně)

Původní post na FB.